Strach

18. prosince 2007 v 22:34 | kouzelník |  Básničky
Strach

Dny s potokem slz a obav vše překročit,
po setmění brečím a myslím jen na Tebe.
nocí sním a bojím se do tmy vykročit,
proč všechno si ničím, proč nekoukám na sebe.

Stokrát hloupá jsem byla a i to dnes vím,
nebyla jsem slepá jen zase se bála,
stokrát a zoufalá tahám ten klín,
co umí zabít i zrodit lásku co sálá.

Přejí si rozhrnout nebe té temnoty,
co pustí světlo mi konečně pod kůži,
mám strach ze světa ničivé samoty,
co objímá jako trn od růží.

Miluji Tě a mám strach o přiznání,

bojím se oblékat do tvých vůní,
vždyť já bála se i pousmání,
nechci už topit se ve slané tůni.

Proč bojím se, bojím tak postavit osudu,
proč pořád si musím sama lhát,
proč bojím se že zase udělám ostudu,
proč pavučinu slz nechám čas tkát?

Sním o Tobě…
Hladím Tě v myšlenkách po duši...
Bojím se co smím…

Chtěla bych…
ale neumím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama